Dopis pro mně samotného: Včerá byl poslední den a dojedli jsme všechno cukroví a všechny chlebíčky, zatelefonovali jsme naší 87-mi leté babičce, pustili jsme si v devět večer všechny petardy a rachejtle. Lehnul jsem si do postele a spal až do rána. Ani děti mne nedokázali vzbudit na barevný ohňostroj. Měl jsem krásné sny, potkal jsem všechny co mám rád, s každým jsem mluvil hrozně dlouho, s každým jsem se pozdravil, pomodlil. Ráno jsem snědl zbytek chlebíčků co zbyly na stole. Jsou trochu oschlé, ale ty jsou nejlepší.  Mám v očích klid. Koukali jsme na pohádku, obešli louku za domem. Všechny tři děti pěkně zlobily a pak jsme se zkoulovali zbytky sněhu. Po těch krásných snech, přišel první nový den. Carpe diem.

Všem čtenářům HD přeji v úctě jen to dobré v tomto roce.